Tak ses rozhodl/a stát se další kytarovou hvězdou – nebo aspoň zahrát pár akordů u táboráku. Skvělý plán!  Než ale vtrhneš do obchodu a popadneš první lesklou kytaru, která ti padne do oka, pojďme si ujasnit pár věcí. Výběr první kytary může být divočina, ale s tímhle průvodcem ve stylu Rolling Stone to zvládneš levou zadní. Připrav se na trochu rebelství, ale i užitečné rady, abys brzy mohl/a brnkat své oblíbené songy.

Klasická, akustická nebo elektrická? Volba podle hudebního stylu

Klasická kytara – španělka pro pohodáře

Klasická kytara (tzv. španělka) je ideální, pokud miluješ flamenco, klasickou hudbu nebo pohodové akustické vybrnkávání. Poznáš ji podle nylonových strun a širšího krku. Nylonové struny mají měkčí tón a jsou šetrné k prstům – začátečníci je milují, protože z nich nemají prsty hned samý puchýř. Pokud chceš hrát Španělské romance nebo táborákové klasiky typu „Knockin’ on Heaven’s Door“ v klidnější verzi, klasická kytara je trefa do černého. Naopak pro tvrdý rock to úplně není – z marshalla s distorzí nylonky fakt nevymáčkneš.

Doporučený model: Z nabídky e-shopu můžeme doporučit Stagg C440 (klasická kytara 4/4) – cenově dostupnou klasiku v plné velikosti, která skvěle poslouží začátečníkům.

Akustická kytara – kovové struny a hlasitý zvuk

Akustická kytara (westernová) je ta, kterou uslyšíš ve folku, country i rockových baladách. Má kovové struny, díky kterým má hlasitější a jasnější zvuk než klasická kytara. Chceš hrát rockové pecky u ohně nebo dát dohromady vlastní verzi „Wonderwall“ od Oasis? Akustika je to pravé ořechové. Připrav se však, že kovové struny jsou zpočátku drsnější k tvým prstům – ale bolest je dočasná, sláva věčná!  Akustická kytara je univerzální pracant: od táboráků po unplugged koncerty. Jen pamatuj, že bez trsátka a mozolů na prstech to nepůjde.

Doporučený model: Pro začátek skvěle poslouží Stagg SA45 (akustická kytara typu Dreadnought). Je to westernová kytara s velkým tělem a silným zvukem, na kterou zahraješ vše od folku po rock.

Elektrická kytara – když to chceš opravdu rozjet

Elektrická kytara je pro všechny budoucí rockery, metalisty a bluesmany, kteří chtějí drtit riffy a sóla s efekty a pořádným zkreslením. 🎶 Na sucho (bez zesilovače) sice elektrika hraje potichu, ale připoj ji do komba a probudíš sousedy i pár ulic dál. Výhoda? Užší krk a **měkčí kovové struny** (menší tloušťky) – bendingy a rychlé riffy jdou snáz než na akustice. Pokud tě láká hrát jako Hendrix, Slash nebo Clapton, elektrická kytara je jasná volba. Jen počítej s investicí do komba (zesilovače) a kabelu, protože bez nich si moc nezahraješ. Elektrika ti také umožní experimentovat s různými zvuky – od čistého tónu po drsné zkreslení na heavy metal.

Doporučený model: Začátečníkům sedne třeba Stagg SET-STD (elektrická kytara typu Stratocaster) v klasickém sunburst provedení. Je cenově dostupná a univerzální – ideální na cestu od prvních akordů až k rockovým riffům.

Velikost kytary vs. velikost hráče

Není kytara jako kytara – a teď nemluvíme o druzích, ale o velikosti. Kytary se vyrábějí v různých velikostech, aby padly do ruky dětem, teenům i dospělým. Pokud vybíráš nástroj pro dítě nebo drobnější postavu, určitě řeš velikost kytary. Hrát na obří dreadnought, který tě svou velikostí převyšuje, by byla spíš komedie než rock’n’roll. Obecně platí:

• Velikost 4/4 – plná velikost, vhodná pro dospělé a větší teenagery (cca od 150 cm výšky). To je standardní „dospělá“ kytara.
• Velikost 3/4 – tři čtvrtě velikosti, pro děti zhruba 8–12 let nebo menší dospělé (cca 130–150 cm výšky). Má menší tělo i kratší hmatník, takže se lépe drží.
• Velikost 1/2 – poloviční kytara, ideální pro děti okolo 5–8 let (výška cca 110–130 cm). Lehká, skladná, dětské ruce dosáhnou všude.
• Velikost 1/4 – čtvrtinová kytara pro nejmenší rockery (pod 5 let). Spíš roztomilá hračka na seznámení s nástrojem, ale svůj účel splní.

Pro začátečníka je důležité, aby kytara „sedla“ – aby bez problému dosáhl levou rukou na všechny pražce a pravou pohodlně přejížděl přes struny. Většina dospělých začátečníků zvolí 4/4, teenageři a menší postavy můžou sáhnout po 3/4. A děti? Pro ně existují speciální dětské modely.

Dětské kytary: Pokud vybíráš kytaru pro prcka, zvaž nejen menší velikost, ale i lákavý design. Děti ocení barevný nástroj nebo třeba elektrickou kytaru uzpůsobenou pro jejich malé ruce. Například Dimavery J-350 (elektrická kytara pro děti) je 3/4 elektrická kytárka v parádním sunburst provedení – skvělá pro malého rockera, který chce začít řádit na struny už od mala.

Nylonové vs. kovové struny

Materiál strun ovlivní zvuk i pohodlí při hře. Jak už jsme nakousli, nylonové struny najdeš na klasických (španělských) kytarách. Mají měkký, kulatý tón a hlavně – nebudou tě z nich tak bolet prsty. Jsou super na klasiku, popové vybrnkávačky nebo jazz. Ale pozor, hlasitostí a průrazností se s kovovými strunami nemůžou měřit.

Kovové struny (ocelové nebo bronzové) jsou doménou akustických westernových kytar a také elektrických kytar (u elektrických jsou to zpravidla poniklované ocelové struny). Zní jasně, hlasitě a mají delší sustain (dozvuk). Na druhou stranu jsou tvrdší – začátečník může první týdny nadávat, že to fakt bolí do konečků prstů. Ale věř nám, prsty si zvyknou a postupně zocelí (doslova!).

Rozhoduje taky hudební styl: na folk, country či rock potřebuješ kov pro ten správný zvuk zvonivých akordů. Na klasiku, bossa novu nebo flamenco zase jedině nylon, protože kov by zněl příliš ostře a drsně. Je fajn vědět, že kytary jsou stavěné na určitý typ strun – na klasickou kytaru nepatří kovové struny (moc tahají a mohly by ji poškodit) a na westernku zase nylonky (neměla by potřebný zvuk). Takže experimenty nech radši stranou a drž se toho, pro co je kytara konstruovaná.

Tvary těla kytary – dreadnought, jumbo, cutaway...

Kytary (hlavně ty akustické) mají různé tvary těla, které ovlivňují jak zvuk, tak pohodlí při hře. Zní to možná nudně technicky, ale právě tady se láme chleba mezi různými modely – a Rolling Stone ti to přeloží do srozumitelné řeči:

• Dreadnought – nejrozšířenější tvar akustické kytary. Velké tělo, silný basový zvuk a hlasitost. Skvělý pro rytmické hraní a doprovod k zpěvu. Klasický „dread“ držel v ruce třeba Johnny Cash nebo Noel Gallagher z Oasis. Pokud chceš univerzála na všechno, dreadnought je sázka na jistotu.
• Jumbo – ještě větší tělo než dreadnought, s výrazným kulatým spodkem. Jumbo kytary mají mega hlasitý a basový zvuk – ideální pro hráče, co chtějí v kapele prorazit i bez zapojení do elektřiny. Elvis Presley miloval své jumbo právě pro ten bohatý zvuk. Nevýhoda: pro drobné postavy může být jumbo trochu nepohodlné svou velikostí.
• Auditorium / Orchestra / Folk – o něco menší těla akustických kytar (různé názvy pro podobné středně velké tvary). Zvukově vyvážené – nejsou tak dunivé jako dreadnought, ale nabízí lepší středy a výšky, často se prosazují ve fingerstyle (vybrnkávání). Menší tělo je pohodlnější pro menší hráče. Pokud jsi indie písničkář(ka) s menším vzrůstem, folková kytara ti padne do ruky.
• Cutaway – není to samostatný tvar těla, ale spíš úprava: výřez v těle kytary u krku (nejčastěji u akustických a elektroakustických kytar, občas i u klasických). Díky cutaway se snadněji dostaneš na vysoké polohy hmatníku (užitečné pro sóla a vyhrávky vysoko na krku). Nevýhoda? Trochu menší objem ozvučné skříně, takže akusticky malinko méně basů a hlasitosti. Ale pokud plánuješ sólovat nebo prostě chceš vypadat cool (vzpomeň na kytary s výřezem třeba u Willieho Nelsona nebo skoro každé elektroakustiky na pódiu), cutaway oceníš.

Elektrické kytary mají taky své tvary: Stratocaster, Telecaster, Les Paul, SG, Flying V a tak dále – každý spojený s ikonickými hráči (Hendrixův Strat, Slashova Les Paulka...). Tam jde ale hlavně o styl a o typ snímačů, zvuk se víc tvoří elektronikou než dutým tělem. Pro začátek řeš spíš pohodlí (Strat a Tele mají ergonomická zaoblení, LP a SG jsou těžší kusy dřeva) a samozřejmě jestli se ti kytara líbí vzhledově. Když se ti nástroj líbí, bude tě to víc bavit cvičit. A o to jde především!

Na závěr

Výběr první kytary je osobní jízda. Neexistuje 100% správná odpověď, každý styl a hráč má své preference. Důležité je, aby tě nástroj inspiroval a lákal vzít ho do ruky. Ať už zvolíš klasiku s nylonkami, drsnou westernovku s kovovými strunami nebo elektrickou bestii s potenciometrem na max, hlavně hraj s chutí a nevzdávej to. První akordy možná budou drhnout, prsty bolet, ale věř, že každý legendární kytarista tím prošel. 🎶

Tak směle do toho – tvoje první kytara už čeká, až s ní rozproudíš ten správný rock’n’roll!